<?xml version="1.0" encoding="utf-8" ?><rss version="2.0"><channel><title>Audioarchiv</title><description></description><link>http://www.proglas.cz</link><language>cs</language><item><link>https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2023-02-21-11-00-00/</link><title>O smutných očích Hany Karadžičové - Závěrečná část - 17. část</title><description>V povídkové trilogii Golet v údolí se Ivan Olbracht inspiroval životem chudých a nábožensky velmi horlivých Židů z Podkarpatské Rusi, která byla mezi světovými válkami součástí Československa. Do těchto končin se autor ve třicátých letech minulého století často vracel - kromě slavného Nikoly Šuhaje loupežníka vytěžil z výborné znalosti života a zvyků obyvatel Zakarpatí také povídky z goletu (galut znamená hebrejsky vyhnanství) Židů Zázrak s Julčou a Událost v mikve a novelu O smutných očích Hany Karadžičové, kterou vám nabízíme k poslechu v podání Jiřího Valůška a Kristíny Kubačkové a ve zvukové režii Jana Novotného.
&amp;nbsp;Příběh chudé, krásné a po svobodě toužící Hanele Šafarové ze židovské osady Polana mistrovsky vystihuje nesmiřitelný konflikt mezi tisíciletou povinností poslouchat rodinu a dodržet tradici a náboženské předpisy a mezi touhou volit způsob života a lásku podle vlastního výběru. Tou láskou je sekularizovaný Žid Ivo Karadžič, původním jménem Izák Kohn, muž čestný, poctivý a také okouzlující, s nímž se Hana potká v prostředí sionistické mládeže v Moravské Ostravě a který může Haně nabídnout všechno kromě ochoty a schopnosti vrátit se k víře otců, jak žádá Hanina rodina.
&amp;nbsp;Dnes víme, že po starobylých židovských štetlech a jejich zbožných obyvatelích nezbyla na Podkarpatské Rusi kromě několika zapadlých hřbitůvků ani stopa a během holocaustu byla vyvražděna drtivá většina československých Židů, mužů, žen i dětí, věřících i nevěřících. Jejich památce chceme věnovat tento cyklus čtení na pokračování. Uvědomujeme si přitom také to, že sionistickému hnutí, jež kdysi oslovilo Hanu a tisíce mladých evropských Židů, se naštěstí podařilo vybudovat po velkém a obdivuhodném úsilí kvetoucí stát Izrael, kde po válce a hrůzách šoa nalezli přeživší nový domov. Tento domov roky statečně brání podobně, jako dnes statečně bojuje o svou svobodu také celá těžce zkoušená Ukrajina. A zbožní Izraelité se denně modlí stejně, jako se denně modlili zbožní Židé v galutu na Polaně:
Šemá Jisrael, Adonaj elohejnu, Adonaj echad! Slyš, Izraeli, Pán je náš Bůh, Pán je jediný...</description><pubDate>2023-02-21 11:00:00</pubDate></item><item><link>https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2023-02-20-11-00-00/</link><title>O smutných očích Hany Karadžičové - 16. část</title><description>V povídkové trilogii Golet v údolí se Ivan Olbracht inspiroval životem chudých a nábožensky velmi horlivých Židů z Podkarpatské Rusi, která byla mezi světovými válkami součástí Československa. Do těchto končin se autor ve třicátých letech minulého století často vracel - kromě slavného Nikoly Šuhaje loupežníka vytěžil z výborné znalosti života a zvyků obyvatel Zakarpatí také povídky z goletu (galut znamená hebrejsky vyhnanství) Židů Zázrak s Julčou a Událost v mikve a novelu O smutných očích Hany Karadžičové, kterou vám nabízíme k poslechu v podání Jiřího Valůška a Kristíny Kubačkové a ve zvukové režii Jana Novotného.
&amp;nbsp;Příběh chudé, krásné a po svobodě toužící Hanele Šafarové ze židovské osady Polana mistrovsky vystihuje nesmiřitelný konflikt mezi tisíciletou povinností poslouchat rodinu a dodržet tradici a náboženské předpisy a mezi touhou volit způsob života a lásku podle vlastního výběru. Tou láskou je sekularizovaný Žid Ivo Karadžič, původním jménem Izák Kohn, muž čestný, poctivý a také okouzlující, s nímž se Hana potká v prostředí sionistické mládeže v Moravské Ostravě a který může Haně nabídnout všechno kromě ochoty a schopnosti vrátit se k víře otců, jak žádá Hanina rodina.
&amp;nbsp;Dnes víme, že po starobylých židovských štetlech a jejich zbožných obyvatelích nezbyla na Podkarpatské Rusi kromě několika zapadlých hřbitůvků ani stopa a během holocaustu byla vyvražděna drtivá většina československých Židů, mužů, žen i dětí, věřících i nevěřících. Jejich památce chceme věnovat tento cyklus čtení na pokračování. Uvědomujeme si přitom také to, že sionistickému hnutí, jež kdysi oslovilo Hanu a tisíce mladých evropských Židů, se naštěstí podařilo vybudovat po velkém a obdivuhodném úsilí kvetoucí stát Izrael, kde po válce a hrůzách šoa nalezli přeživší nový domov. Tento domov roky statečně brání podobně, jako dnes statečně bojuje o svou svobodu také celá těžce zkoušená Ukrajina. A zbožní Izraelité se denně modlí stejně, jako se denně modlili zbožní Židé v galutu na Polaně:
Šemá Jisrael, Adonaj elohejnu, Adonaj echad! Slyš, Izraeli, Pán je náš Bůh, Pán je jediný...</description><pubDate>2023-02-20 11:00:00</pubDate></item><item><link>https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2023-02-17-11-00-00/</link><title>O smutných očích Hany Karadžičové - 15. část</title><description>V povídkové trilogii Golet v údolí se Ivan Olbracht inspiroval životem chudých a nábožensky velmi horlivých Židů z Podkarpatské Rusi, která byla mezi světovými válkami součástí Československa. Do těchto končin se autor ve třicátých letech minulého století často vracel - kromě slavného Nikoly Šuhaje loupežníka vytěžil z výborné znalosti života a zvyků obyvatel Zakarpatí také povídky z goletu (galut znamená hebrejsky vyhnanství) Židů Zázrak s Julčou a Událost v mikve a novelu O smutných očích Hany Karadžičové, kterou vám nabízíme k poslechu v podání Jiřího Valůška a Kristíny Kubačkové a ve zvukové režii Jana Novotného.
&amp;nbsp;Příběh chudé, krásné a po svobodě toužící Hanele Šafarové ze židovské osady Polana mistrovsky vystihuje nesmiřitelný konflikt mezi tisíciletou povinností poslouchat rodinu a dodržet tradici a náboženské předpisy a mezi touhou volit způsob života a lásku podle vlastního výběru. Tou láskou je sekularizovaný Žid Ivo Karadžič, původním jménem Izák Kohn, muž čestný, poctivý a také okouzlující, s nímž se Hana potká v prostředí sionistické mládeže v Moravské Ostravě a který může Haně nabídnout všechno kromě ochoty a schopnosti vrátit se k víře otců, jak žádá Hanina rodina.
&amp;nbsp;Dnes víme, že po starobylých židovských štetlech a jejich zbožných obyvatelích nezbyla na Podkarpatské Rusi kromě několika zapadlých hřbitůvků ani stopa a během holocaustu byla vyvražděna drtivá většina československých Židů, mužů, žen i dětí, věřících i nevěřících. Jejich památce chceme věnovat tento cyklus čtení na pokračování. Uvědomujeme si přitom také to, že sionistickému hnutí, jež kdysi oslovilo Hanu a tisíce mladých evropských Židů, se naštěstí podařilo vybudovat po velkém a obdivuhodném úsilí kvetoucí stát Izrael, kde po válce a hrůzách šoa nalezli přeživší nový domov. Tento domov roky statečně brání podobně, jako dnes statečně bojuje o svou svobodu také celá těžce zkoušená Ukrajina. A zbožní Izraelité se denně modlí stejně, jako se denně modlili zbožní Židé v galutu na Polaně:
Šemá Jisrael, Adonaj elohejnu, Adonaj echad! Slyš, Izraeli, Pán je náš Bůh, Pán je jediný...</description><pubDate>2023-02-17 11:00:00</pubDate></item><item><link>https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2023-02-16-11-00-00/</link><title>O smutných očích Hany Karadžičové - 14. část</title><description>V povídkové trilogii Golet v údolí se Ivan Olbracht inspiroval životem chudých a nábožensky velmi horlivých Židů z Podkarpatské Rusi, která byla mezi světovými válkami součástí Československa. Do těchto končin se autor ve třicátých letech minulého století často vracel - kromě slavného Nikoly Šuhaje loupežníka vytěžil z výborné znalosti života a zvyků obyvatel Zakarpatí také povídky z goletu (galut znamená hebrejsky vyhnanství) Židů Zázrak s Julčou a Událost v mikve a novelu O smutných očích Hany Karadžičové, kterou vám nabízíme k poslechu v podání Jiřího Valůška a Kristíny Kubačkové a ve zvukové režii Jana Novotného.
&amp;nbsp;Příběh chudé, krásné a po svobodě toužící Hanele Šafarové ze židovské osady Polana mistrovsky vystihuje nesmiřitelný konflikt mezi tisíciletou povinností poslouchat rodinu a dodržet tradici a náboženské předpisy a mezi touhou volit způsob života a lásku podle vlastního výběru. Tou láskou je sekularizovaný Žid Ivo Karadžič, původním jménem Izák Kohn, muž čestný, poctivý a také okouzlující, s nímž se Hana potká v prostředí sionistické mládeže v Moravské Ostravě a který může Haně nabídnout všechno kromě ochoty a schopnosti vrátit se k víře otců, jak žádá Hanina rodina.
&amp;nbsp;Dnes víme, že po starobylých židovských štetlech a jejich zbožných obyvatelích nezbyla na Podkarpatské Rusi kromě několika zapadlých hřbitůvků ani stopa a během holocaustu byla vyvražděna drtivá většina československých Židů, mužů, žen i dětí, věřících i nevěřících. Jejich památce chceme věnovat tento cyklus čtení na pokračování. Uvědomujeme si přitom také to, že sionistickému hnutí, jež kdysi oslovilo Hanu a tisíce mladých evropských Židů, se naštěstí podařilo vybudovat po velkém a obdivuhodném úsilí kvetoucí stát Izrael, kde po válce a hrůzách šoa nalezli přeživší nový domov. Tento domov roky statečně brání podobně, jako dnes statečně bojuje o svou svobodu také celá těžce zkoušená Ukrajina. A zbožní Izraelité se denně modlí stejně, jako se denně modlili zbožní Židé v galutu na Polaně:
Šemá Jisrael, Adonaj elohejnu, Adonaj echad! Slyš, Izraeli, Pán je náš Bůh, Pán je jediný...</description><pubDate>2023-02-16 11:00:00</pubDate></item><item><link>https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2023-02-15-11-00-00/</link><title>O smutných očích Hany Karadžičové - 13. část</title><description>V povídkové trilogii Golet v údolí se Ivan Olbracht inspiroval životem chudých a nábožensky velmi horlivých Židů z Podkarpatské Rusi, která byla mezi světovými válkami součástí Československa. Do těchto končin se autor ve třicátých letech minulého století často vracel - kromě slavného Nikoly Šuhaje loupežníka vytěžil z výborné znalosti života a zvyků obyvatel Zakarpatí také povídky z goletu (galut znamená hebrejsky vyhnanství) Židů Zázrak s Julčou a Událost v mikve a novelu O smutných očích Hany Karadžičové, kterou vám nabízíme k poslechu v podání Jiřího Valůška a Kristíny Kubačkové a ve zvukové režii Jana Novotného.
&amp;nbsp;Příběh chudé, krásné a po svobodě toužící Hanele Šafarové ze židovské osady Polana mistrovsky vystihuje nesmiřitelný konflikt mezi tisíciletou povinností poslouchat rodinu a dodržet tradici a náboženské předpisy a mezi touhou volit způsob života a lásku podle vlastního výběru. Tou láskou je sekularizovaný Žid Ivo Karadžič, původním jménem Izák Kohn, muž čestný, poctivý a také okouzlující, s nímž se Hana potká v prostředí sionistické mládeže v Moravské Ostravě a který může Haně nabídnout všechno kromě ochoty a schopnosti vrátit se k víře otců, jak žádá Hanina rodina.
&amp;nbsp;Dnes víme, že po starobylých židovských štetlech a jejich zbožných obyvatelích nezbyla na Podkarpatské Rusi kromě několika zapadlých hřbitůvků ani stopa a během holocaustu byla vyvražděna drtivá většina československých Židů, mužů, žen i dětí, věřících i nevěřících. Jejich památce chceme věnovat tento cyklus čtení na pokračování. Uvědomujeme si přitom také to, že sionistickému hnutí, jež kdysi oslovilo Hanu a tisíce mladých evropských Židů, se naštěstí podařilo vybudovat po velkém a obdivuhodném úsilí kvetoucí stát Izrael, kde po válce a hrůzách šoa nalezli přeživší nový domov. Tento domov roky statečně brání podobně, jako dnes statečně bojuje o svou svobodu také celá těžce zkoušená Ukrajina. A zbožní Izraelité se denně modlí stejně, jako se denně modlili zbožní Židé v galutu na Polaně:
Šemá Jisrael, Adonaj elohejnu, Adonaj echad! Slyš, Izraeli, Pán je náš Bůh, Pán je jediný...</description><pubDate>2023-02-15 11:00:00</pubDate></item><item><link>https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2023-02-14-11-00-00/</link><title>O smutných očích Hany Karadžičové - 12. část</title><description>V povídkové trilogii Golet v údolí se Ivan Olbracht inspiroval životem chudých a nábožensky velmi horlivých Židů z Podkarpatské Rusi, která byla mezi světovými válkami součástí Československa. Do těchto končin se autor ve třicátých letech minulého století často vracel - kromě slavného Nikoly Šuhaje loupežníka vytěžil z výborné znalosti života a zvyků obyvatel Zakarpatí také povídky z goletu (galut znamená hebrejsky vyhnanství) Židů Zázrak s Julčou a Událost v mikve a novelu O smutných očích Hany Karadžičové, kterou vám nabízíme k poslechu v podání Jiřího Valůška a Kristíny Kubačkové a ve zvukové režii Jana Novotného.
&amp;nbsp;Příběh chudé, krásné a po svobodě toužící Hanele Šafarové ze židovské osady Polana mistrovsky vystihuje nesmiřitelný konflikt mezi tisíciletou povinností poslouchat rodinu a dodržet tradici a náboženské předpisy a mezi touhou volit způsob života a lásku podle vlastního výběru. Tou láskou je sekularizovaný Žid Ivo Karadžič, původním jménem Izák Kohn, muž čestný, poctivý a také okouzlující, s nímž se Hana potká v prostředí sionistické mládeže v Moravské Ostravě a který může Haně nabídnout všechno kromě ochoty a schopnosti vrátit se k víře otců, jak žádá Hanina rodina.
&amp;nbsp;Dnes víme, že po starobylých židovských štetlech a jejich zbožných obyvatelích nezbyla na Podkarpatské Rusi kromě několika zapadlých hřbitůvků ani stopa a během holocaustu byla vyvražděna drtivá většina československých Židů, mužů, žen i dětí, věřících i nevěřících. Jejich památce chceme věnovat tento cyklus čtení na pokračování. Uvědomujeme si přitom také to, že sionistickému hnutí, jež kdysi oslovilo Hanu a tisíce mladých evropských Židů, se naštěstí podařilo vybudovat po velkém a obdivuhodném úsilí kvetoucí stát Izrael, kde po válce a hrůzách šoa nalezli přeživší nový domov. Tento domov roky statečně brání podobně, jako dnes statečně bojuje o svou svobodu také celá těžce zkoušená Ukrajina. A zbožní Izraelité se denně modlí stejně, jako se denně modlili zbožní Židé v galutu na Polaně:
Šemá Jisrael, Adonaj elohejnu, Adonaj echad! Slyš, Izraeli, Pán je náš Bůh, Pán je jediný...</description><pubDate>2023-02-14 11:00:00</pubDate></item><item><link>https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2023-02-13-11-00-00/</link><title>O smutných očích Hany Karadžičové - 11. část</title><description>V povídkové trilogii Golet v údolí se Ivan Olbracht inspiroval životem chudých a nábožensky velmi horlivých Židů z Podkarpatské Rusi, která byla mezi světovými válkami součástí Československa. Do těchto končin se autor ve třicátých letech minulého století často vracel - kromě slavného Nikoly Šuhaje loupežníka vytěžil z výborné znalosti života a zvyků obyvatel Zakarpatí také povídky z goletu (galut znamená hebrejsky vyhnanství) Židů Zázrak s Julčou a Událost v mikve a novelu O smutných očích Hany Karadžičové, kterou vám nabízíme k poslechu v podání Jiřího Valůška a Kristíny Kubačkové a ve zvukové režii Jana Novotného.
&amp;nbsp;Příběh chudé, krásné a po svobodě toužící Hanele Šafarové ze židovské osady Polana mistrovsky vystihuje nesmiřitelný konflikt mezi tisíciletou povinností poslouchat rodinu a dodržet tradici a náboženské předpisy a mezi touhou volit způsob života a lásku podle vlastního výběru. Tou láskou je sekularizovaný Žid Ivo Karadžič, původním jménem Izák Kohn, muž čestný, poctivý a také okouzlující, s nímž se Hana potká v prostředí sionistické mládeže v Moravské Ostravě a který může Haně nabídnout všechno kromě ochoty a schopnosti vrátit se k víře otců, jak žádá Hanina rodina.
&amp;nbsp;Dnes víme, že po starobylých židovských štetlech a jejich zbožných obyvatelích nezbyla na Podkarpatské Rusi kromě několika zapadlých hřbitůvků ani stopa a během holocaustu byla vyvražděna drtivá většina československých Židů, mužů, žen i dětí, věřících i nevěřících. Jejich památce chceme věnovat tento cyklus čtení na pokračování. Uvědomujeme si přitom také to, že sionistickému hnutí, jež kdysi oslovilo Hanu a tisíce mladých evropských Židů, se naštěstí podařilo vybudovat po velkém a obdivuhodném úsilí kvetoucí stát Izrael, kde po válce a hrůzách šoa nalezli přeživší nový domov. Tento domov roky statečně brání podobně, jako dnes statečně bojuje o svou svobodu také celá těžce zkoušená Ukrajina. A zbožní Izraelité se denně modlí stejně, jako se denně modlili zbožní Židé v galutu na Polaně:
Šemá Jisrael, Adonaj elohejnu, Adonaj echad! Slyš, Izraeli, Pán je náš Bůh, Pán je jediný...</description><pubDate>2023-02-13 11:00:00</pubDate></item><item><link>https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2023-02-10-11-00-00/</link><title>O smutných očích Hany Karadžičové - 10. část</title><description>V povídkové trilogii Golet v údolí se Ivan Olbracht inspiroval životem chudých a nábožensky velmi horlivých Židů z Podkarpatské Rusi, která byla mezi světovými válkami součástí Československa. Do těchto končin se autor ve třicátých letech minulého století často vracel - kromě slavného Nikoly Šuhaje loupežníka vytěžil z výborné znalosti života a zvyků obyvatel Zakarpatí také povídky z goletu (galut znamená hebrejsky vyhnanství) Židů Zázrak s Julčou a Událost v mikve a novelu O smutných očích Hany Karadžičové, kterou vám nabízíme k poslechu v podání Jiřího Valůška a Kristíny Kubačkové a ve zvukové režii Jana Novotného.
&amp;nbsp;Příběh chudé, krásné a po svobodě toužící Hanele Šafarové ze židovské osady Polana mistrovsky vystihuje nesmiřitelný konflikt mezi tisíciletou povinností poslouchat rodinu a dodržet tradici a náboženské předpisy a mezi touhou volit způsob života a lásku podle vlastního výběru. Tou láskou je sekularizovaný Žid Ivo Karadžič, původním jménem Izák Kohn, muž čestný, poctivý a také okouzlující, s nímž se Hana potká v prostředí sionistické mládeže v Moravské Ostravě a který může Haně nabídnout všechno kromě ochoty a schopnosti vrátit se k víře otců, jak žádá Hanina rodina.
&amp;nbsp;Dnes víme, že po starobylých židovských štetlech a jejich zbožných obyvatelích nezbyla na Podkarpatské Rusi kromě několika zapadlých hřbitůvků ani stopa a během holocaustu byla vyvražděna drtivá většina československých Židů, mužů, žen i dětí, věřících i nevěřících. Jejich památce chceme věnovat tento cyklus čtení na pokračování. Uvědomujeme si přitom také to, že sionistickému hnutí, jež kdysi oslovilo Hanu a tisíce mladých evropských Židů, se naštěstí podařilo vybudovat po velkém a obdivuhodném úsilí kvetoucí stát Izrael, kde po válce a hrůzách šoa nalezli přeživší nový domov. Tento domov roky statečně brání podobně, jako dnes statečně bojuje o svou svobodu také celá těžce zkoušená Ukrajina. A zbožní Izraelité se denně modlí stejně, jako se denně modlili zbožní Židé v galutu na Polaně:
Šemá Jisrael, Adonaj elohejnu, Adonaj echad! Slyš, Izraeli, Pán je náš Bůh, Pán je jediný...</description><pubDate>2023-02-10 11:00:00</pubDate></item><item><link>https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2023-02-09-11-00-00/</link><title>O smutných očích Hany Karadžičové - 9. část</title><description>V povídkové trilogii Golet v údolí se Ivan Olbracht inspiroval životem chudých a nábožensky velmi horlivých Židů z Podkarpatské Rusi, která byla mezi světovými válkami součástí Československa. Do těchto končin se autor ve třicátých letech minulého století často vracel - kromě slavného Nikoly Šuhaje loupežníka vytěžil z výborné znalosti života a zvyků obyvatel Zakarpatí také povídky z goletu (galut znamená hebrejsky vyhnanství) Židů Zázrak s Julčou a Událost v mikve a novelu O smutných očích Hany Karadžičové, kterou vám nabízíme k poslechu v podání Jiřího Valůška a Kristíny Kubačkové a ve zvukové režii Jana Novotného.
&amp;nbsp;Příběh chudé, krásné a po svobodě toužící Hanele Šafarové ze židovské osady Polana mistrovsky vystihuje nesmiřitelný konflikt mezi tisíciletou povinností poslouchat rodinu a dodržet tradici a náboženské předpisy a mezi touhou volit způsob života a lásku podle vlastního výběru. Tou láskou je sekularizovaný Žid Ivo Karadžič, původním jménem Izák Kohn, muž čestný, poctivý a také okouzlující, s nímž se Hana potká v prostředí sionistické mládeže v Moravské Ostravě a který může Haně nabídnout všechno kromě ochoty a schopnosti vrátit se k víře otců, jak žádá Hanina rodina.
&amp;nbsp;Dnes víme, že po starobylých židovských štetlech a jejich zbožných obyvatelích nezbyla na Podkarpatské Rusi kromě několika zapadlých hřbitůvků ani stopa a během holocaustu byla vyvražděna drtivá většina československých Židů, mužů, žen i dětí, věřících i nevěřících. Jejich památce chceme věnovat tento cyklus čtení na pokračování. Uvědomujeme si přitom také to, že sionistickému hnutí, jež kdysi oslovilo Hanu a tisíce mladých evropských Židů, se naštěstí podařilo vybudovat po velkém a obdivuhodném úsilí kvetoucí stát Izrael, kde po válce a hrůzách šoa nalezli přeživší nový domov. Tento domov roky statečně brání podobně, jako dnes statečně bojuje o svou svobodu také celá těžce zkoušená Ukrajina. A zbožní Izraelité se denně modlí stejně, jako se denně modlili zbožní Židé v galutu na Polaně:
Šemá Jisrael, Adonaj elohejnu, Adonaj echad! Slyš, Izraeli, Pán je náš Bůh, Pán je jediný...</description><pubDate>2023-02-09 11:00:00</pubDate></item><item><link>https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2023-02-08-11-00-00/</link><title>O smutných očích Hany Karadžičové - 8. část</title><description>V povídkové trilogii Golet v údolí se Ivan Olbracht inspiroval životem chudých a nábožensky velmi horlivých Židů z Podkarpatské Rusi, která byla mezi světovými válkami součástí Československa. Do těchto končin se autor ve třicátých letech minulého století často vracel - kromě slavného Nikoly Šuhaje loupežníka vytěžil z výborné znalosti života a zvyků obyvatel Zakarpatí také povídky z goletu (galut znamená hebrejsky vyhnanství) Židů Zázrak s Julčou a Událost v mikve a novelu O smutných očích Hany Karadžičové, kterou vám nabízíme k poslechu v podání Jiřího Valůška a Kristíny Kubačkové a ve zvukové režii Jana Novotného.
&amp;nbsp;Příběh chudé, krásné a po svobodě toužící Hanele Šafarové ze židovské osady Polana mistrovsky vystihuje nesmiřitelný konflikt mezi tisíciletou povinností poslouchat rodinu a dodržet tradici a náboženské předpisy a mezi touhou volit způsob života a lásku podle vlastního výběru. Tou láskou je sekularizovaný Žid Ivo Karadžič, původním jménem Izák Kohn, muž čestný, poctivý a také okouzlující, s nímž se Hana potká v prostředí sionistické mládeže v Moravské Ostravě a který může Haně nabídnout všechno kromě ochoty a schopnosti vrátit se k víře otců, jak žádá Hanina rodina.
&amp;nbsp;Dnes víme, že po starobylých židovských štetlech a jejich zbožných obyvatelích nezbyla na Podkarpatské Rusi kromě několika zapadlých hřbitůvků ani stopa a během holocaustu byla vyvražděna drtivá většina československých Židů, mužů, žen i dětí, věřících i nevěřících. Jejich památce chceme věnovat tento cyklus čtení na pokračování. Uvědomujeme si přitom také to, že sionistickému hnutí, jež kdysi oslovilo Hanu a tisíce mladých evropských Židů, se naštěstí podařilo vybudovat po velkém a obdivuhodném úsilí kvetoucí stát Izrael, kde po válce a hrůzách šoa nalezli přeživší nový domov. Tento domov roky statečně brání podobně, jako dnes statečně bojuje o svou svobodu také celá těžce zkoušená Ukrajina. A zbožní Izraelité se denně modlí stejně, jako se denně modlili zbožní Židé v galutu na Polaně:
Šemá Jisrael, Adonaj elohejnu, Adonaj echad! Slyš, Izraeli, Pán je náš Bůh, Pán je jediný...</description><pubDate>2023-02-08 11:00:00</pubDate></item><item><link>https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2023-02-07-11-00-00/</link><title>O smutných očích Hany Karadžičové - 7. část</title><description>V povídkové trilogii Golet v údolí se Ivan Olbracht inspiroval životem chudých a nábožensky velmi horlivých Židů z Podkarpatské Rusi, která byla mezi světovými válkami součástí Československa. Do těchto končin se autor ve třicátých letech minulého století často vracel - kromě slavného Nikoly Šuhaje loupežníka vytěžil z výborné znalosti života a zvyků obyvatel Zakarpatí také povídky z goletu (galut znamená hebrejsky vyhnanství) Židů Zázrak s Julčou a Událost v mikve a novelu O smutných očích Hany Karadžičové, kterou vám nabízíme k poslechu v podání Jiřího Valůška a Kristíny Kubačkové a ve zvukové režii Jana Novotného.
&amp;nbsp;Příběh chudé, krásné a po svobodě toužící Hanele Šafarové ze židovské osady Polana mistrovsky vystihuje nesmiřitelný konflikt mezi tisíciletou povinností poslouchat rodinu a dodržet tradici a náboženské předpisy a mezi touhou volit způsob života a lásku podle vlastního výběru. Tou láskou je sekularizovaný Žid Ivo Karadžič, původním jménem Izák Kohn, muž čestný, poctivý a také okouzlující, s nímž se Hana potká v prostředí sionistické mládeže v Moravské Ostravě a který může Haně nabídnout všechno kromě ochoty a schopnosti vrátit se k víře otců, jak žádá Hanina rodina.
&amp;nbsp;Dnes víme, že po starobylých židovských štetlech a jejich zbožných obyvatelích nezbyla na Podkarpatské Rusi kromě několika zapadlých hřbitůvků ani stopa a během holocaustu byla vyvražděna drtivá většina československých Židů, mužů, žen i dětí, věřících i nevěřících. Jejich památce chceme věnovat tento cyklus čtení na pokračování. Uvědomujeme si přitom také to, že sionistickému hnutí, jež kdysi oslovilo Hanu a tisíce mladých evropských Židů, se naštěstí podařilo vybudovat po velkém a obdivuhodném úsilí kvetoucí stát Izrael, kde po válce a hrůzách šoa nalezli přeživší nový domov. Tento domov roky statečně brání podobně, jako dnes statečně bojuje o svou svobodu také celá těžce zkoušená Ukrajina. A zbožní Izraelité se denně modlí stejně, jako se denně modlili zbožní Židé v galutu na Polaně:
Šemá Jisrael, Adonaj elohejnu, Adonaj echad! Slyš, Izraeli, Pán je náš Bůh, Pán je jediný...</description><pubDate>2023-02-07 11:00:00</pubDate></item><item><link>https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2023-02-06-11-00-00/</link><title>O smutných očích Hany Karadžičové - 6. část</title><description>V povídkové trilogii Golet v údolí se Ivan Olbracht inspiroval životem chudých a nábožensky velmi horlivých Židů z Podkarpatské Rusi, která byla mezi světovými válkami součástí Československa. Do těchto končin se autor ve třicátých letech minulého století často vracel - kromě slavného Nikoly Šuhaje loupežníka vytěžil z výborné znalosti života a zvyků obyvatel Zakarpatí také povídky z goletu (galut znamená hebrejsky vyhnanství) Židů Zázrak s Julčou a Událost v mikve a novelu O smutných očích Hany Karadžičové, kterou vám nabízíme k poslechu v podání Jiřího Valůška a Kristíny Kubačkové a ve zvukové režii Jana Novotného.
&amp;nbsp;Příběh chudé, krásné a po svobodě toužící Hanele Šafarové ze židovské osady Polana mistrovsky vystihuje nesmiřitelný konflikt mezi tisíciletou povinností poslouchat rodinu a dodržet tradici a náboženské předpisy a mezi touhou volit způsob života a lásku podle vlastního výběru. Tou láskou je sekularizovaný Žid Ivo Karadžič, původním jménem Izák Kohn, muž čestný, poctivý a také okouzlující, s nímž se Hana potká v prostředí sionistické mládeže v Moravské Ostravě a který může Haně nabídnout všechno kromě ochoty a schopnosti vrátit se k víře otců, jak žádá Hanina rodina.
&amp;nbsp;Dnes víme, že po starobylých židovských štetlech a jejich zbožných obyvatelích nezbyla na Podkarpatské Rusi kromě několika zapadlých hřbitůvků ani stopa a během holocaustu byla vyvražděna drtivá většina československých Židů, mužů, žen i dětí, věřících i nevěřících. Jejich památce chceme věnovat tento cyklus čtení na pokračování. Uvědomujeme si přitom také to, že sionistickému hnutí, jež kdysi oslovilo Hanu a tisíce mladých evropských Židů, se naštěstí podařilo vybudovat po velkém a obdivuhodném úsilí kvetoucí stát Izrael, kde po válce a hrůzách šoa nalezli přeživší nový domov. Tento domov roky statečně brání podobně, jako dnes statečně bojuje o svou svobodu také celá těžce zkoušená Ukrajina. A zbožní Izraelité se denně modlí stejně, jako se denně modlili zbožní Židé v galutu na Polaně:
Šemá Jisrael, Adonaj elohejnu, Adonaj echad! Slyš, Izraeli, Pán je náš Bůh, Pán je jediný...</description><pubDate>2023-02-06 11:00:00</pubDate></item><item><link>https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2023-02-03-11-00-00/</link><title>O smutných očích Hany Karadžičové - 5. část</title><description>V povídkové trilogii Golet v údolí se Ivan Olbracht inspiroval životem chudých a nábožensky velmi horlivých Židů z Podkarpatské Rusi, která byla mezi světovými válkami součástí Československa. Do těchto končin se autor ve třicátých letech minulého století často vracel - kromě slavného Nikoly Šuhaje loupežníka vytěžil z výborné znalosti života a zvyků obyvatel Zakarpatí také povídky z goletu (galut znamená hebrejsky vyhnanství) Židů Zázrak s Julčou a Událost v mikve a novelu O smutných očích Hany Karadžičové, kterou vám nabízíme k poslechu v podání Jiřího Valůška a Kristíny Kubačkové a ve zvukové režii Jana Novotného.
&amp;nbsp;Příběh chudé, krásné a po svobodě toužící Hanele Šafarové ze židovské osady Polana mistrovsky vystihuje nesmiřitelný konflikt mezi tisíciletou povinností poslouchat rodinu a dodržet tradici a náboženské předpisy a mezi touhou volit způsob života a lásku podle vlastního výběru. Tou láskou je sekularizovaný Žid Ivo Karadžič, původním jménem Izák Kohn, muž čestný, poctivý a také okouzlující, s nímž se Hana potká v prostředí sionistické mládeže v Moravské Ostravě a který může Haně nabídnout všechno kromě ochoty a schopnosti vrátit se k víře otců, jak žádá Hanina rodina.
&amp;nbsp;Dnes víme, že po starobylých židovských štetlech a jejich zbožných obyvatelích nezbyla na Podkarpatské Rusi kromě několika zapadlých hřbitůvků ani stopa a během holocaustu byla vyvražděna drtivá většina československých Židů, mužů, žen i dětí, věřících i nevěřících. Jejich památce chceme věnovat tento cyklus čtení na pokračování. Uvědomujeme si přitom také to, že sionistickému hnutí, jež kdysi oslovilo Hanu a tisíce mladých evropských Židů, se naštěstí podařilo vybudovat po velkém a obdivuhodném úsilí kvetoucí stát Izrael, kde po válce a hrůzách šoa nalezli přeživší nový domov. Tento domov roky statečně brání podobně, jako dnes statečně bojuje o svou svobodu také celá těžce zkoušená Ukrajina. A zbožní Izraelité se denně modlí stejně, jako se denně modlili zbožní Židé v galutu na Polaně:
Šemá Jisrael, Adonaj elohejnu, Adonaj echad! Slyš, Izraeli, Pán je náš Bůh, Pán je jediný...</description><pubDate>2023-02-03 11:00:00</pubDate></item><item><link>https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2023-02-02-11-00-00/</link><title>O smutných očích Hany Karadžičové - 4. část</title><description>V povídkové trilogii Golet v údolí se Ivan Olbracht inspiroval životem chudých a nábožensky velmi horlivých Židů z Podkarpatské Rusi, která byla mezi světovými válkami součástí Československa. Do těchto končin se autor ve třicátých letech minulého století často vracel - kromě slavného Nikoly Šuhaje loupežníka vytěžil z výborné znalosti života a zvyků obyvatel Zakarpatí také povídky z goletu (galut znamená hebrejsky vyhnanství) Židů Zázrak s Julčou a Událost v mikve a novelu O smutných očích Hany Karadžičové, kterou vám nabízíme k poslechu v podání Jiřího Valůška a Kristíny Kubačkové a ve zvukové režii Jana Novotného.
&amp;nbsp;Příběh chudé, krásné a po svobodě toužící Hanele Šafarové ze židovské osady Polana mistrovsky vystihuje nesmiřitelný konflikt mezi tisíciletou povinností poslouchat rodinu a dodržet tradici a náboženské předpisy a mezi touhou volit způsob života a lásku podle vlastního výběru. Tou láskou je sekularizovaný Žid Ivo Karadžič, původním jménem Izák Kohn, muž čestný, poctivý a také okouzlující, s nímž se Hana potká v prostředí sionistické mládeže v Moravské Ostravě a který může Haně nabídnout všechno kromě ochoty a schopnosti vrátit se k víře otců, jak žádá Hanina rodina.
&amp;nbsp;Dnes víme, že po starobylých židovských štetlech a jejich zbožných obyvatelích nezbyla na Podkarpatské Rusi kromě několika zapadlých hřbitůvků ani stopa a během holocaustu byla vyvražděna drtivá většina československých Židů, mužů, žen i dětí, věřících i nevěřících. Jejich památce chceme věnovat tento cyklus čtení na pokračování. Uvědomujeme si přitom také to, že sionistickému hnutí, jež kdysi oslovilo Hanu a tisíce mladých evropských Židů, se naštěstí podařilo vybudovat po velkém a obdivuhodném úsilí kvetoucí stát Izrael, kde po válce a hrůzách šoa nalezli přeživší nový domov. Tento domov roky statečně brání podobně, jako dnes statečně bojuje o svou svobodu také celá těžce zkoušená Ukrajina. A zbožní Izraelité se denně modlí stejně, jako se denně modlili zbožní Židé v galutu na Polaně:
Šemá Jisrael, Adonaj elohejnu, Adonaj echad! Slyš, Izraeli, Pán je náš Bůh, Pán je jediný...</description><pubDate>2023-02-02 11:00:00</pubDate></item><item><link>https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2023-02-01-11-00-00/</link><title>O smutných očích Hany Karadžičové - 3. část</title><description>V povídkové trilogii Golet v údolí se Ivan Olbracht inspiroval životem chudých a nábožensky velmi horlivých Židů z Podkarpatské Rusi, která byla mezi světovými válkami součástí Československa. Do těchto končin se autor ve třicátých letech minulého století často vracel - kromě slavného Nikoly Šuhaje loupežníka vytěžil z výborné znalosti života a zvyků obyvatel Zakarpatí také povídky z goletu (galut znamená hebrejsky vyhnanství) Židů Zázrak s Julčou a Událost v mikve a novelu O smutných očích Hany Karadžičové, kterou vám nabízíme k poslechu v podání Jiřího Valůška a Kristíny Kubačkové a ve zvukové režii Jana Novotného.
&amp;nbsp;Příběh chudé, krásné a po svobodě toužící Hanele Šafarové ze židovské osady Polana mistrovsky vystihuje nesmiřitelný konflikt mezi tisíciletou povinností poslouchat rodinu a dodržet tradici a náboženské předpisy a mezi touhou volit způsob života a lásku podle vlastního výběru. Tou láskou je sekularizovaný Žid Ivo Karadžič, původním jménem Izák Kohn, muž čestný, poctivý a také okouzlující, s nímž se Hana potká v prostředí sionistické mládeže v Moravské Ostravě a který může Haně nabídnout všechno kromě ochoty a schopnosti vrátit se k víře otců, jak žádá Hanina rodina.
&amp;nbsp;Dnes víme, že po starobylých židovských štetlech a jejich zbožných obyvatelích nezbyla na Podkarpatské Rusi kromě několika zapadlých hřbitůvků ani stopa a během holocaustu byla vyvražděna drtivá většina československých Židů, mužů, žen i dětí, věřících i nevěřících. Jejich památce chceme věnovat tento cyklus čtení na pokračování. Uvědomujeme si přitom také to, že sionistickému hnutí, jež kdysi oslovilo Hanu a tisíce mladých evropských Židů, se naštěstí podařilo vybudovat po velkém a obdivuhodném úsilí kvetoucí stát Izrael, kde po válce a hrůzách šoa nalezli přeživší nový domov. Tento domov roky statečně brání podobně, jako dnes statečně bojuje o svou svobodu také celá těžce zkoušená Ukrajina. A zbožní Izraelité se denně modlí stejně, jako se denně modlili zbožní Židé v galutu na Polaně:
Šemá Jisrael, Adonaj elohejnu, Adonaj echad! Slyš, Izraeli, Pán je náš Bůh, Pán je jediný...</description><pubDate>2023-02-01 11:00:00</pubDate></item><item><link>https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2023-01-31-11-00-00/</link><title>O smutných očích Hany Karadžičové - 2. část</title><description>V povídkové trilogii Golet v údolí se Ivan Olbracht inspiroval životem chudých a nábožensky velmi horlivých Židů z Podkarpatské Rusi, která byla mezi světovými válkami součástí Československa. Do těchto končin se autor ve třicátých letech minulého století často vracel - kromě slavného Nikoly Šuhaje loupežníka vytěžil z výborné znalosti života a zvyků obyvatel Zakarpatí také povídky z goletu (galut znamená hebrejsky vyhnanství) Židů Zázrak s Julčou a Událost v mikve a novelu O smutných očích Hany Karadžičové, kterou vám nabízíme k poslechu v podání Jiřího Valůška a Kristíny Kubačkové a ve zvukové režii Jana Novotného.
&amp;nbsp;Příběh chudé, krásné a po svobodě toužící Hanele Šafarové ze židovské osady Polana mistrovsky vystihuje nesmiřitelný konflikt mezi tisíciletou povinností poslouchat rodinu a dodržet tradici a náboženské předpisy a mezi touhou volit způsob života a lásku podle vlastního výběru. Tou láskou je sekularizovaný Žid Ivo Karadžič, původním jménem Izák Kohn, muž čestný, poctivý a také okouzlující, s nímž se Hana potká v prostředí sionistické mládeže v Moravské Ostravě a který může Haně nabídnout všechno kromě ochoty a schopnosti vrátit se k víře otců, jak žádá Hanina rodina.
&amp;nbsp;Dnes víme, že po starobylých židovských štetlech a jejich zbožných obyvatelích nezbyla na Podkarpatské Rusi kromě několika zapadlých hřbitůvků ani stopa a během holocaustu byla vyvražděna drtivá většina československých Židů, mužů, žen i dětí, věřících i nevěřících. Jejich památce chceme věnovat tento cyklus čtení na pokračování. Uvědomujeme si přitom také to, že sionistickému hnutí, jež kdysi oslovilo Hanu a tisíce mladých evropských Židů, se naštěstí podařilo vybudovat po velkém a obdivuhodném úsilí kvetoucí stát Izrael, kde po válce a hrůzách šoa nalezli přeživší nový domov. Tento domov roky statečně brání podobně, jako dnes statečně bojuje o svou svobodu také celá těžce zkoušená Ukrajina. A zbožní Izraelité se denně modlí stejně, jako se denně modlili zbožní Židé v galutu na Polaně:
Šemá Jisrael, Adonaj elohejnu, Adonaj echad! Slyš, Izraeli, Pán je náš Bůh, Pán je jediný...</description><pubDate>2023-01-31 11:00:00</pubDate></item><item><link>https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2023-01-30-11-00-00/</link><title>O smutných očích Hany Karadžičové - 1. část</title><description>Po čase vám opět nabízíme premiérové Čtení na pokračování. Jiří M. Valůšek a Kristína Kubačková v režii Jana Novotného od pondělka 30. ledna 2023 otevřou novelu Ivana Olbrachta O smutných očích Hany Karadžičové.V povídkové trilogii Golet v údolí se Ivan Olbracht inspiroval životem chudých a nábožensky velmi horlivých Židů z Podkarpatské Rusi, která byla mezi světovými válkami součástí Československa. Do těchto končin se autor ve třicátých letech minulého století často vracel - kromě slavného Nikoly Šuhaje loupežníka vytěžil z výborné znalosti života a zvyků obyvatel Zakarpatí také povídky z goletu (galut znamená hebrejsky vyhnanství) Židů Zázrak s Julčou a Událost v mikve a novelu O smutných očích Hany Karadžičové, kterou vám nabízíme k poslechu v podání Jiřího Valůška a Kristíny Kubačkové a ve zvukové režii Jana Novotného.
&amp;nbsp;Příběh chudé, krásné a po svobodě toužící Hanele Šafarové ze židovské osady Polana mistrovsky vystihuje nesmiřitelný konflikt mezi tisíciletou povinností poslouchat rodinu a dodržet tradici a náboženské předpisy a mezi touhou volit způsob života a lásku podle vlastního výběru. Tou láskou je sekularizovaný Žid Ivo Karadžič, původním jménem Izák Kohn, muž čestný, poctivý a také okouzlující, s nímž se Hana potká v prostředí sionistické mládeže v Moravské Ostravě a který může Haně nabídnout všechno kromě ochoty a schopnosti vrátit se k víře otců, jak žádá Hanina rodina.
&amp;nbsp;Dnes víme, že po starobylých židovských štetlech a jejich zbožných obyvatelích nezbyla na Podkarpatské Rusi kromě několika zapadlých hřbitůvků ani stopa a během holocaustu byla vyvražděna drtivá většina československých Židů, mužů, žen i dětí, věřících i nevěřících. Jejich památce chceme věnovat tento cyklus čtení na pokračování. Uvědomujeme si přitom také to, že sionistickému hnutí, jež kdysi oslovilo Hanu a tisíce mladých evropských Židů, se naštěstí podařilo vybudovat po velkém a obdivuhodném úsilí kvetoucí stát Izrael, kde po válce a hrůzách šoa nalezli přeživší nový domov. Tento domov roky statečně brání podobně, jako dnes statečně bojuje o svou svobodu také celá těžce zkoušená Ukrajina. A zbožní Izraelité se denně modlí stejně, jako se denně modlili zbožní Židé v galutu na Polaně:
Šemá Jisrael, Adonaj elohejnu, Adonaj echad! Slyš, Izraeli, Pán je náš Bůh, Pán je jediný...</description><pubDate>2023-01-30 11:00:00</pubDate></item></channel></rss>