Myšlenka na den

Potkáte své známé a už dopředu tušíte, jakou povahu bude mít následující rozhovor.

Blížíte se k menší společnosti někde u piva či sklenky vína, přelétnete přítomné a už víte, o čem se bude povídat.

A když do ztichlé společnosti v čekárně u lékaře vstoupí jeden naštvaný na celý svět, pravděpodobně ovšem nejvíc sám na sebe, už to jede: doktorka je hrozná, sestra neschopná, léky drahé a autobus domů mu určitě ujede.

Advent nám nabízí příležitost vidět svět kolem nás jinak. Přejně. Kristu přeci stálo za to sem za námi přijít. A je s námi. Takže někde zde musí být dobré věci, i když je třeba momentálně nevidím.

Ostatně, když se Ježíše farizeové ptali, kdy přijde Boží království, odvětil jim, že to není tak, že by bylo tamhle, podívejte se, nebo támhle. A ujistil je, že ono už je mezi námi!

A tak je hledejme.

Nejen v kostelích, ale při rozhovorech všedního dne – v autobuse, v čekárně, v hospodě – hledejme tu proměnu, která nastala příchodem světla. Existují věci dobré.

Třeba – kolik lidí dnes v naší zemi odešlo od lékaře či lékařky s účinnou pomocí, jak pěkně se naší obci podařilo opravit chodníky, připomeňme, že vzdor všem krizím budeme mít dnes doma přece jen teplo a z kohoutků poteče čistá voda. A nějaké dárky těm, které mám rád, i letos obstarám. To je dobré, ne?  

A navíc: Když se tak souhrnně podívám na to, co mám, a co k životu potřebuji, tak si vlastně mohu dovolit pomoci těm, kdo jsou na tom skutečně zle. A nemají ani na léky ani na teplo.

Přátelé, přeji nám všem, abychom nacházeli odvahu nahlas mluvit o tom, že dobré věci se kolem nás dějí. I tam, kde je zvykem brblat.

Čas adventní je k tomu velmi vhodný. Vše dobré přeje Daniel Ženatý

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.