Myšlenka na den

Ježíš při loučení se svými učedníky při poslední večeři říká téměř jako v závěti: "Zanechávám vám pokoj". A hned dodává: " Svůj pokoj vám dávám" (J 14,27). Zastavme se u těchto krátkých vět.

Zanechávám vám pokoj. Ježíš se loučí se slovy lásky a vyrovnanosti v době, která určitě vyrovnaná není. Jidáš vyšel, aby ho zradil, Petr ho zapře, téměř všichni ho opustí: Pán to ví, a přesto nekárá, nepoužívá tvrdá slova. Zůstává až do konce laskavý. Setrvává v pokoji, který vychází z jeho tichého srdce, v němž žije důvěra. A odtud plyne pokoj, který nám Ježíš zanechává. Člověk totiž nemůže dávat pokoj druhým, pokud ho nemá sám v sobě.

Zanechávám vám pokoj: Ježíš ukazuje, že mírnost je možná. Ztělesnil ji právě v nejtěžších chvílích a chce, abychom se tak chovali i my, abychom byli dědici jeho pokoje. Chce, abychom byli pokorní, otevření, ochotní naslouchat, schopni rozptýlit spory a dosáhnout shody.
Tato mírnost ovšem není snadná: jak těžké je na všech úrovních zažehnávat konflikty!

Zde nám přichází na pomoc Ježíšova druhá věta: Dávám vám svůj pokoj. Ježíš ví, že sami nejsme schopni udržet pokoj, že potřebujeme pomoc, že potřebujeme dar. Pokoj, který je naším úkolem, je především Božím darem. Ježíš totiž říká: "Dávám vám svůj pokoj. Ne jako dává svět, já vám dávám". Tímto pokojem je Duch svatý, samotný Ježíšův Duch, ten, kdo odzbrojuje srdce a naplňuje je klidem, rozpouští zatvrzelost a hasí pokušení útočit na druhé; ten, kdo nám připomíná, že vedle nás jsou bratři a sestry, nikoli překážky a protivníci, ten, kdo nám dává sílu odpustit, začít znovu, protože vlastními silami to nedokážeme. A právě s ním, s Duchem svatým, se stáváme muži a ženami pokoje.

Drazí, žádný hřích, žádné selhání ani zášť by nás neměly odradit od toho, abychom vytrvale prosili o dar Ducha svatého, který nám dává pokoj. Učme se každý den říkat: "Pane, dej mi svůj pokoj, dej mi Ducha svatého". Je to krásná modlitba.

Prosme o to také za ty, kdo žijí vedle nás, za ty, které denně potkáváme, a za vůdce národů.

Kéž nám Panna Maria pomůže přijmout Ducha svatého, abychom byli tvůrci pokoje.
p. František.

Přeložil Petr Vacík

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.