Aktuálně
Očekávané události Zeleného čtvrtku 2. dubna 2026
Diecézní katoličtí biskupové budou slavit Missu chrismatis, tradiční mši na Zelený čtvrtek se svěcením olejů a obnovou kněžských závazků. Přímý přenos z této slavnosti v brněnské katedrále svatých Petra a Pavla nabídne televize Noe od 9.30. Papež Lev XIV. bude Misse chrismatis předsedat ve stejný čas v bazilice svatého Petra. Večer se slaví mše svaté na památku Večeře Páně. Papež, který je zároveň římským biskupem, bude ve svém sídelním chrámu, Lateránské bazilice. Při litugii umyje nohy dvanácti mladým kněžím, z nichž 11 loni vysvětil. Obřad i letos připomene gesto pokory Ježíše, který při Poslední večeři myl nohy svým dvanácti učedníkům.
Ve Starovičkách proběhlo recognitio canonica
Zástupci brněnského biskupství 26. března 2026 společně s odbornou komisí vyzvedli ostatky mučedníka Václava Drboly ze hřbitova v jeho rodných Starovičkách. Tento úkon byl součástí recognitio canonica, tedy liturgicko-právního aktu, který se v církvi koná v souvislosti s povýšením světce ke cti oltáře.
Vonička lidových písní: Pašijové procesí Za križem na ostrově Hvaru
V páteční Voničce si poslechneme písně, které provázejí slavné velikonoční procesí "Za křížem" (Za križem), které se jako projev lidové zbožnosti koná každoročně na ostrově Hvaru. Procesí "Za křížem" se koná již po nejméně 500 let vždy v noci ze Zeleného čtvrtka na Velký pátek. Účastníci procesí vykonávají dvacetikilometrovou cestu mezi obcemi Jelsa, Pitve, Vrisnik, Svirče, Vrbanj a Vrboska. Z každého místa vychází ve 22 hodin jeden průvod po určené trase ve směru hodinových ručiček, ale navzájem se nesmějí potkat. Do místa, odkud vyšel, se vrací kolem 7. hodiny ráno. Je to lidové procesí – není vedeno kněžími, ti jen procesí v jednotlivých místech vyprovázejí a vítají ve svých kostelech. Nalaďte si Voničku v pátek 3.dubna v 10:30.
Folklorní okénko: Zvyky a obyčeje pašijového týdne
Název pašijový týden vychází z biblických vyprávění sepsaných Ježíšovými apoštoly. "Passio"znamená v latině utrpení. Tzv. Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí neboli Božím hodem velikonočním, tedy vzkříšením Ježíše Krista. Celkem ho tedy tvoří osm dní, i proto se mu říká oktáv. Jednotlivé dny mají své názvy, podle toho, co si lidé připomínají: Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá (sazometná) středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod velikonoční. Velikonoční pondělí, které následuje po Božím hodu velikonočním, není součástí svatého týdne, v Česku ale patří k Velikonocům a je státním svátkem. Dny pašijového týdne mají své významné místo také v tradiční lidové kultuře. O zvycích těchto dní vám budeme vyprávět ve Folklorním okénku ve středu svatého týdne v 16 hodin.