Životní příběh sv. Faustyny
Se svatyní Božího milosrdenství v Krakově jsou pevně svázány pohnuté osudy sv. Faustyny Kowalské, která byla r. 2000 papežem Janem Pavlem II. prohlášena za svatou.
Narodila se 25. srpna 1905 v Glogowci nedaleko Lodže jako třetí z deseti dětí a byla pokřtěna jako Helena Kowalská. Její rodiče byli velice chudí, jak to později Faustyna popsala ve svých vzpomínkách. Do školy chodila jen necelé tři roky. Rodina často neměla ani na základní ošacení, proto nemohla pravidelně navštěvovat nedělní bohoslužby, což však nebylo překážkou pro osobní modlitby i společné pobožnosti v domácím prostředí. Již jako osmileté dítě uslyšela osobní Boží pozvání pro řeholní život, které se jí vrylo hluboko do srdce.
Rodiče však byli zásadně proti a ona nějakou dobu zkoušela na Boží pozvání nijak nereagovat.. Později popsala, , kterak spatřila trpícího Spasitele a jeho výzvu: „Jak dlouho tě mám snášet a jak dlouho mě budeš klamat?“ V té chvíli se definitivně rozhodla pro Ježíše.
Hned poté do Varšavy a bezvýsledně se snažila najít řeholní komunitu, která by ji přijala. Nakonec byla přijata 1. srpna roku 1925 jako postulantka do klauzury kláštera kongregace sester Matky Božího milosrdenství ve Varšavě. Ve svém deníku píše: „Připadalo mi, že jsem vstoupila do ráje. Ze srdce mi neustávala tryskat děkovná modlitba.“ O půl roku později ji sestry poslaly do Krakova, kde byla 30. dubna 1926 přijata do noviciátu. Přijala řeholní jméno Marie Faustyna. Pohybovala se v několika kongregačních domech, nejdéle v Krakově, Płocku a ve Vilniusu. kde příležitostně pomáhala v kuchyni, na zahradě nebo jako vrátná. Své povinnosti a řeholní pravidla plnila s velkou odevzdaností a věrností. Z jejího osobitého charakteru vyrostla přirozená, soustředěná a mlčenlivá povaha s přáním nezištné lásky. Svůj pozemský život darovala jako oběť za hříšníky, a pro záchranu těchto duší také zakoušela různá utrpení. Celý život usilovala o dokonalé sjednocení s Bohem.
Vysilující povinnosti a přísné posty však oslabily její organismus a zanedlouho onemocněla tuberkulózou.. 1. května 1933 složila věčné sliby. Mysticky spojena s Bohem, avšak fyzicky zcela vyčerpaná zemřela v pověsti svatosti 5. října roku 1938 ve věku 33 let. Její tělo se dnes nachází ve společné hrobce kostela sester Matky Božího milosrdenství v Krakově-Lagiewnikách.