Svátek
Svátek slaví svátek sv. Marka
Původním jménem Jan byl žákem sv. Petra a podle jeho kázání napsal asi kolem roku 60 své evangelium na žádost římských křesťanů.
Na první apoštolské cestě sv. Pavla byl jeho průvodcem, pak provázel svého bratrance Barnabáše na Kypr a znovu byl průvodcem sv. Petra. Po r. 50 odešel do Alexandrie, hl. města Egypta, kde založil církevní obec a často se do ní vracel. Kolem r. 65 pomáhal opět sv. Pavlovi v Římě. Zemřel v Alexandrii jako mučedník, vláčen na provaze uvázaném na hrdle, dokud neskonal.
»Také toto řekl presbyter: Marek byl Petrovým tlumočníkem a pečlivě zapsal všechno, co si zapamatoval. Přesto se nevázal na pořadí, co kdy Kristus mluvil a činil. Vždyť on Pána neslyšel ani nebyl v jeho družině. Později však, jak již bylo řečeno, pobýval s Petrem, který výuku zařizoval podle potřeby svých posluchačů, ne však v přesném pořadí, jak to Pán řekl. Tím se Marek nedopustil žádné chyby, napsal-li něco tak, jak si to zapamatoval. Jedině se staral, aby to co slyšel, neopomenul nebo aby neřekl něco nepravdivého.«
(Papias z Hierapole, citovaný Eusebiem Pamphili; Ecclesiastica historia III,40)
Svátek slaví Marek
Dnešního dne se shoduje občanský i církevní kalendář na tom, že má svátek Marek. Marek je jedním ze čtyř evangelistů, podle výzkumů i tradice právě tím nejstarším. Původně se jmenoval Jan, ale protože byla Palestina římskou provincií, přidávali si zdejší obyvatelé k vlastním jménům i římská. Jméno Marek pravděpodobně vzniklo zkrácením z delšího Martius, tj. „Martův“ nebo „náležející Martovi“, římskému bohu války. Dalo by se tedy říci, že Marek znamená totéž, co „bojovník“ nebo „válečník“. Tento výklad ještě podporuje řecké slovo marnamai, jež znamenalo „bojuji“.