Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když už kouká, aby byl a je, tak má být tím, čím je, a ne tím, čím není, jak tomu v mnoha případech je. (J. Werich)

Než jsem se stal editorem Proglasu, přihodilo se několik událostí. První z nich byla, že jsem se narodil. To se stalo v květnu 1979, takže měl Slavkov u Brna o jednoho občana více a rodiče o druhého nezbedu. Než jsem se nadál, byl jsem školou povinný a abych nevyváděl moc lumpáren, navštěvoval jsem také osm let ZUŠ se zaměřením na výtvarnou výchovu. Na lumpárny čas stejně byl.

Středoškolská léta mě zavedla do Brna k oboru výpočetní technika a poté na jazykovou školu. Odtud mé kroky směřovaly do Radia Proglas, kde jsem nastoupil na civilní službu. Pobyt v Proglasu se nakonec protáhl na neurčito. Pracuji zde jako editor a můj hlas můžete zaslechnout ve vysílání jen zřídka.

Od roku 2004 plujeme s manželkou Danielou na stejné lodi. Nejmladším členem naší posádky je od prosince 2007 malý Maxmilián. V současné době mám dálkově "rozestudován" na Cyrilometodějské teologické fakultě v Olomouci obor Křesťanská výchova.

Záliby: Daniela, Maxík, cestování, spolčo, genealogie, hudba, malování, jídlo, pití, spánek… a masožravá rostlina.