Nesmělý pokus o popsání životaběhu kdysi nejstaršího redaktora slovutného Radia Proglas:

Zní to tak trochu jako hádanka: Kdože se to narodil v srpnu 1945 přímo na Slovácku v Uherském Hradišti? Inu onen novorozenec si tohoto města moc neužil, protože jeho maminka i s tatínekem záhy odjeli na severní Moravu, konkrétně do Slezska, přesněji do obce Zátor na Krnovsku. Tam dítko školou povinné navštěvalo místní základní školu. Na počátku let šedesátých se rodina přestěhovala do tehdejšího "ocelového srdce republiky" Ostravy. Dítko se stalo středoškolským studentem a ukončilo svá studia maturitou na Hornické průmyslovce. Leč osud zavelel a mladý student se stal hercem – od roku 1963 v Bratislavě, kde působil na jedné ze scén Slovenského národního divadla, poté následovala vojna, po ní pobyt v Praze a až do roku 1985 pak hraní pro děti v Divadle loutek Ostrava. Nu a protože změna je život, založil si – už zralý muž – své vlastní divadlo zvané krásně česky – vandrteatr. Za pět let fungování souboru sjezdil téměř celé Čechy, Moravu a Slezsko. I přišla přelomová léta devadesátá a s nimi i velké změny. A tak šéf soukromého divadla se stal pracovníkem tehdejšího ostravského studia Československého rozhlasu, a sice jako hlasatel. Posléze působil jako programový náměstek a dramaturg studia. Na konci devadesátých let však nastala změna poslední, a to, když se v Ostravě založilo regionální studio Proglasu. Bylo by hříchem nevyužít příležitosti státi se "krajánkem", a tak od té doby působil ve studiu Hedvika. O koho jde? No přece o Pavla Kabzana.