* Narodila jsem se v Brně, ale v prvním roce života jsme se přestěhovali s rodiči do Bratislavy. Základy vzdělání mám tedy ve slovenském jazyce. Od třetí třídy (s údivem, k čemu že je třeba ten kroužek nad písmenkem „ů"?) jsem se opět vrátila k rodnému jazyku.

* Moc ráda jsem kreslila, milovala výtvarku a tak jsem se stala projektantkou. Toužila jsem být architektkou nebo restaurátorkou, nejlépe starých obrazů a fresek. Po zkušenostech mého staršího bratra, který se snažil marně o přijetí na VŠ po tři roky, avšak vždy bez úspěchu – nebyl totiž „vhodný“, protože neměl dělnický původ ani „vhodné“ rodiče:), k tomu mě do SSM, ČSM apod. lákali stále marně, jsem se své představy vzdala. Bratr se stal chemikem místo veterinářem a je z toho smutný dodnes! Taková to byla doba...

Rýsovala jsem vždy nejraději ručně a hodně měkkou tužkou. Časem jsem musela svoji oblíbenou činnost předat počítači. No, uznejte, žádná tvořivost a kouzlo papíru s vůní tuhy...

* Dnes se mi vše moc hodí, stejně jako kompletování projektů. To první při práci s grafickými programy při výrobě Zpravodajů a Vlnění a to druhé při kompletování dokladů a žádostí.

* Mám tři děti, na které se mohu ve všem spolehnout a vždy mi dělaly jen radost. Dcera Lenka je vdaná a přivedla do rodiny manžela Marka. Syn Pavel se také oženil a přivedl moc hodnou Andrejku. Dominik ještě studuje a je výborný a milující strejda.

Rodina se rychle rozrůstá a již mám pět vnoučat! První vnučka Barborka chodí už do školy, rozdává úsměvy a dobrou náladu i se svou sestřičkou Sárou a Klárou.

Michálek je první vnouček a je to naše štěstíčko! Letos se mu narodila sestřička Miriam.

Více obrázků ze života rodiny najdete na stránkách www.helhor.cz.

* Mám ráda úsměv na tváři člověka, kterého jen tak potkám, vážím si ohleduplnosti a toleranci k rozdílnému názoru, líbí se mi zelená barva, sluníčko, červené růže a mlsám čokoládovou italskou směs.

Každý rok se těším na jaro, kdy příroda konečně rozkvete a opět se vrací světlo a život… je to takové nové vzkříšení a nová naděje. Miluji práci a odpočinek na své zahrádce.

Je mi dobře v blízkosti lidí, kteří jdou stejnou cestou jako já, kteří mi podají ruku, když to chci vzít bezhlavě zkratkou a tu správnou cestu života opustit, protože se mi zdá příliš namáhavá a těžká. Děkuji všem za jejich podporu a pomoc!

* Proglas považuji po tvrdé době totality a po letech jeho vysílání stále za neuvěřitelný zázrak! Stejně jako to, že se mohu na jeho vysílání také podílet.

* Svolávám na zasedání SR ostatní členy > Janu Juránkovou a Jaroslava Černého. Členové správní rady Nadačního fondu Radia Proglas si mě zvolili za svého předsedu. Společně rozhodujeme o příspěvcích na zajištění provozu, rozvoje a vysílání rozhlasové stanice Radio Proglas, což je posláním nadačního fondu a k tomuto účelu byl zřízen.

Statut Nadačního fondu Radia Proglas

Helena Horáková, říjen 2011