Jaroslav Med se celoživotně věnuje křesťansky orientovanému proudu české literatury 20. století. Na toto téma vydal řadu odborných článků, studií, a také několik knih, např. průkopnickou publikaci Spisovatelé ve stínu, ve které přiblížil za komunistické nadvlády nedobrovolně umlčené katolické autory (Jana Čepa, Jana Zahradníčka, Bohuslava Reynka a další). V loňském roce mu vyšla odborná monografie, která se zabývá publicistikou a názorovou orientací katolických literátů v období tzv. druhé republiky, tedy od září 1938 do března 1939. Smysluplně v ní shrnuje jejich postoje k nejrůznějším společenským tématům (mnichovský diktát, první republika, osobnost Karla Čapka, španělská občanská válka), a především vyvrací mnohé mýty, které jsou  rozšířeny mezi širší kulturní veřejností (např. že se jednalo o klerofašisty či přímé spolupracovníky německých okupantů). Kniha Literární život ve stínu Mnichova (1938 - 1939) je pro svou schopnost široce koncipované reflexe dané problematiky rovněž důležitým příspěvkem k všeobecným dějinám katolické církve v českých zemích.