Již čtvrtým rokem se Diakonie ČCE připojuje k projektu na podporu sirotků, obětí AIDS v Etiopii. Jeho cílem je poskytnout zdravotní péči, stravu, vzdělání, oblečení a psychologickou podporu nejvíce potřebným sirotkům tak, aby se z nich stali soběstační dospělí lidé. Projekt využívá stávající pozitivní rodinné vazby: Nezakládá sirotčince ani ústavy, ale hledá sirotkům pěstounské rodiny, které by se jich ujaly. Vdovám, jež zůstaly samy s dětmi nebo si cizí děti osvojily, pomáhá zajistit si vlastními silami živobytí a dětem školní vzdělání. „Smyslem sbírky je pomoci těmto ženám, aby byly schopny se hospodářsky postavit na nohy, naučily se samy hospodařit, a aby se tak byly schopny se o děti postarat a dostat se na úroveň tamní chudoby, kdy budou schopny přežít. Tyto ženy označuje místní samospráva za nejchudší z nejchudších,“ popisuje pomoc etiopským dětem ředitel Střediska humanitární a rozvojové pomoci Diakonie, Jan Dus.

Za uplynulé 4 roky pomohla Diakonie 29 rodinám na hranici přežití, k zajištění jedné rodiny stačí 5000 birrů (okolo 5000 korun): „Prvních 1000 birrů použijí na zorganizování kursu základních dovedností, při kterém ženě přímo v jejím prostředí pomohou uvážit, čím by se mohla živit. Často to bývá chov ovcí, koz  nebo slepic, prodej ovoce, zeleniny nebo obilí na trhu, pečení placek  či malý obchůdek. Zbývajících 4000 birrů uloží ženě na konto v bance. Tyto peníze jsou přímo určeny  na rozvoj její živnosti. Žena si z nich nakoupí zvířata či zboží do začátku, váhy nebo pícku. Pak  už je to na ní. První tři měsíce má žena ‚finanční prázdniny‘, od čtvrtého měsíce si však musí  začít spořit,“ říká Jan Dus o průběhu myšlence projektu.

Konkrétní pomoc ilustroval Jan Dus na příkladu jedné z žen, jménem Woode: „Woode se vdávala ve čtrnácti letech. Brzy po svatbě se narodila holčička, potom kluk. Porod třetího dítěte se zkomplikoval. Holčička se nakonec narodila zdravá, Woode však skončila na několik dní v nemocnici, kde při standardním vyšetření zjistili, že žena je HIV pozitivní. Pro Woody to bylo překvapení, protože žila jenom se svým manželem a nikdy nikoho jiného neměla. Ukázalo se, že nemoc přinesl domů manžel po setkání s prostitutkou. Manžel Woode opustil, jakmile se dozvěděli, že jsou oba HIV pozitivní. Woode zůstala s dětmi sama. Bez práce. Vzala tedy děti  – včetně nejmladší sotva narozené – a vydala se na cestu k mamince do vesnice vzdálené 50 kilometrů. Když se matka dozvěděla, že je Woode nakažená AIDS, zřekla se jí – nechtěla mít nic společného s dcerou, která je HIV pozitivní. Woode se vrátila zpět do své chatrče v Bahir Dar. Jen tak tak živořili. Občas něco dostali od sousedů, děti nemohly chodit do školy. 27-letá Woode ležela doma na hliněné podlaze a přála si zemřít. V této situaci na Woode upozornily místní samosprávy Diakonii; samospráva oznámila, že se jedná o velmi chudou ženu, o kterou by bylo dobré se postarat. Navštívil ji tedy sociální pracovník místní Diakonie, který ji nejprve pomohl z nejhorší sociální bídy a postupně ji začal připravovat na to, jak by mohla sama hospodařit. Vymysleli, že by si mohla otevřít malý obchod ve svém domku; zde Woode začala prodávat čaj, kávu apod. Na tento prodej dostala od Diakonie prvotní peníze – tyto peníze přišly z našeho daru z České republiky. Na jejich základě potom byla schopná provozovat svoji živnost.“

Na přelomu roku Jan Dus osobně etiopský projekt navštívil. Hodnocení  dosavadního průběhu  projektu označil za jednoznačně pozitivní, Diakonie ČCE se jej rozhodla nadále významně podporovat. „Byla radost vidět, co se těmto ženám podařilo z pouhých pár  korun vybudovat. Byly náležitě hrdé na to, jak z prvních párů ovcí, které od nás dostaly, už  dnes mají stádečko, k tomu kozy a slepice. To nejpodstatnější však je, že sirotci, o které  pečují, mají co jíst, chodí do školy a nežebrají na ulici,“ popisuje své dojmy z návštěvy Střediska humanitární a rozvojové pomoci Diakonie, Jan Dus.

Příspěvky na postní sbírku je možné zasílat na sbírkový účet č. 9371 9371/0300.