Jacobus Gallus byl vychován ve slovinském cisterciáckém klášteře Stična, asi od roku 1568 žil v dolnorakouských klášterech. V roce 1574 se stal členem dvorní kapely ve Vídni. Do českých zemí se dostal roku 1578 (Znojmo, Brno, Zábrdovice, Olomouc, Kroměříž, Praha, Rakovník). V Olomouci bychom Jakoba Galla našli poprvé v roce 1579. O dva roky později vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. V roce 1585 přesídlil do Prahy a do své smrti byl ředitelem kůru v kostele na Starém Městě (St. Johannes in Vado – Sv. Jan Na zábradlí).

Měl dobré společenské postavení a stýkal se s pražskými dvorskými úředníky. Patřil k nejvýznamnějším skladatelům vokální polyfonie. Napsal 4 knihy mší, 4 knihy motet Opus musicum, pašije, madrigaly, ódy a drobnější církevní i světské skladby. Jeho hudba navazuje na benátskou tradici.